Včerejší Ashen Stars, příběh Freezing Hel.
Identitu hráčů nechám viset ve vzduchu, ať se k tomu případně přiznají nebo nepřiznají sami :)
Nutné Ashen Stars intro:
- Ashen Stars jsou sci-fi prostředí tak trochu jako Star trek křížený s Firefly. 25. století, technologické vychytávky, "trikodéry" atp.
- Hráči hrají klaďáky (něco jako méně formální FBI), kterým se říká "laseři"
- V cz jsme si dali úzus že slovo "lidé" (=people) označuje všechny standardní rasy, slovo "terran" označuje homo sapiens
- Durugové jsou menší humanoidní rasa, která má schopnost "fázovat", tj. procházet skrze pevnou hmotu. Používání schopnosti stojí bodíky a čím jich mají méně, tím méně náročné (kratší) fáze zvládnou provést. Bez bodíků to už moc nejde a AS nedovolují opakovat neúspěšný hod znovu.
Potřebné herní intro:
- "Ponti" je durugský vyšetřovatel, který má drive ("motivaci") "vykoupení z dřívější viny".
- příběh se odehrává na docela nehostiné (chladné) planetě se silnou atmosférou, která je často bombardována meteory a v jejímž systému právě probíhá brutální iontová bouře (tj. oblohu běžně občas krášlí plamenné čáry a zrovna teď celá obloha permanentně hoří gigantickou "polární" září, což je zejm. v noci pohled pro bohy).
- Lidé tam bydlí převážně v dómech, nad které se místy tyčí některé budovy s architekturou do věží tažených mrakodrapů.
- Planeta není moc obydlená a postavy se tam flákají už pár dní docela dost viditelně, takže lidé co mají přehled o dění už o nich docela dost vědí.
.
Náhodný pokus
Ponti se jednoho večera dopracuje k jistému bytu v posledních 3 patrech věžáku. Vlastně nemá žádné podezření, důkaz, nic, jen hrozně slabou spojitost a na blind zkouší, jestli z toho něco vypadne. Stojí přede dveřmi. Přemýšlí, že by hacknul zámek, ale neumí to. Pak mu dojde, že je vlastně durugh a může těma dveřma prostě projít. Chvíli váhá, pak si to lajsne. Hned po průchodu hledá kamery, ale žádné tam nejsou.
Problém je, že nemá žádné skilly na vloupačky, takže všude kde je zamčeno musí fázovat skrz, takže bodíky po troškách, ale rychle ubývají. V prvním patře nenajde nic, než běžnou (i když dobře vybavenou) lékařskou ordinaci. Rozhodne se jít dál o patro výš, ale při fázování narazí na proti-fázovací energetické pole. Váhá co dál a rozhodne se, že to napálí a projde skrz, i když už nebude mít sílu na to dostat se i zpátky, tak domlouvá s kapitánem týmu, že kdyžtak proskočí na střechu nebo stěnou ven a tam ho naberou rovnou do raketoplánu.
Kdopak je ve vaně?
Ponti vyleze o patro výš, kde najde takový... "byt", až na to že spíš jako soukromý klub. Opět skenuje, jestli jsou někde nějaké kamery nebo tak - nejsou. Místo je super-luxusně pohodlně zařízené, pohovky, polštáře, uklidňující a veselé abstraktní obrazy, velké akvárko s rybičkami, tlumené světlo...
Po chvíli šmejdění zaslechne tekoucí vodu. Jde za zvukem a najde pootevřené dveře, z nichž se line podivné nažloutlé světlo. Utratí hromadu bodíků na stealth a nenápadně nakoukne dovnitř. Uvidí koupelnu osvětlenou pouze desítkami a desítkami svíček, s nízkou (do země částečně zapuštěnou) vanou, ve které se válí nějaká terranka, na koho moc nevidí. Vůbec se nehýbe, ruku má hozenou přes okraj vany. Ponti bohužel nemá nic, čím by na dálku zjistil, zda je živá, nebo mrtvá.
Chvíli přemýšlí, že tam vpadne a zkontroluje jí, pak si to rozmyslí a jen tam narafičí pohybový skener a jde šmejdit dál. Pár minut na to skener hlásí nějaký pohyb, ale ne úplně lidský. Ponti přiběhne, znovu nakukuje a vidí, jak voda začala přetékat přes celý okraj vany. A terranka se nehnula ani o centimetr. Tak tam je jak na jehlách, přesvědčuje se, že by měl vpadnout do vnitř... ale pak vidí, jak voda na podlaze obtéká rozestavené svíčky a napadne ho (kupodivu dokonce správně), že se přetékající voda vlívá do nějakého ornamentu na podlaze a že to je designový záměr.
Busted.
Když nic moc nenajde, tak se rozhodne jít do posledního patra. Čekám, jestli se i tentokrát zeptá na kamery nebo nějaké zabezpečení - ale ne, potřetí se už neptá. Ve třetím patře najde úplně normální, luxusně zařízený byt, ve kterém žije jen jedna žena, podle všeho úplně sama. Ponti šmejdí v obýváku s ohromným francouzským oknem vedoucím na horní verandu, proti kterému je postavený gauč, po jehož stranách jsou dvě křesla, když najednou začne vyřvávat pohybová štěnice a hlásit lidský pohyb v koupelně o patro níž.
Ponti váhá, co má dělat - profázovat skrz na verandu? Jenže co když je sklo jištěné stejnou bariérou, jako to které obchází schodiště? Váhá a váhá, až najednou slyší jak někdo přichází. Na poslední chvíli zaplatí poslední bodíky Stealth, praští sebou za křeslo a minikamerou sleduje, jak do pokoje vchází velmi pohledná a nahá terranka, co si ručníkem pucuje vlasy. Vejde do pokoje, podezřívavě se rozhlédne, otočí se a zase odejde.
Tou dobou se už zbytek týmu, který tak nějak sleduje situaci přes com-linky, začíná velmi dobře bavit na Pontiho účet.
Ponti přemýšlí, co má sakra dělat. Tým si z něj spíš utahuje, než že by mu dal nějakou užitečnou radu. Ptá se kapitána, jestli by mu nepřiletěli na tu verandu, což kapitán kvituje, že by to šlo. Za pár momentů se ale terranka vrátí, oblečená jen do velmi sexy a docela dost průhledného kimona s nějakým tabletem v ruce, dojde ke gauči, pohodlně se na něj rozvalí a začne skez okno sledovat nádhernou scenerii noční oblohy - jen tu a tam, jednou za pět, deset minut, checkne něco na tom tabletu. Ponti jí takhle vyfotí a pošle fotku kapitánovi - jedinému terranovi v týmu, který je navíc takový "sympaťák" (=malinko děvkař). Ten mu věnuje pár sarkasmů, ale zjistí, že dotyčná podle všeho skutečně je Mia Avene, tzn. majitelka bytu.
Tick - tock - goes the clock...
Situace se táhne... Ponti se krčí za křeslem půl hodiny. Zkouší to "přečkat", ale Mia se zdá být docela zaujatá scenérií a nemá s k odchodu. Ponti přemýšlí, že by Miu zkonfrontoval, ale dojde mu, že vlastně nemá
vůbec žádný legitimní důvod ani věrohodnou výmluvu tam být.
Ponti dostává od týmu rady co má dělat. Velmi populární variantou je "
naked man", nicméně objevují se i jiné, obdobně laděné. Ponti oživuje myšlenku s obletem raketoplánu a skokem do něj skrz stěnu. Kapitán jízlivě poznamenává, že" "Raketoplán mezihvězdné lodi provádějící na dotyk blízké oblety kolem luxusní obytné věže dómu uprostřed noci není zrovna nejnenápadnější z možných řešení situace."
Ponti zůstává za křeslem už celou hodinu. Hodinu a půl. Zbytek týmu je tou dobou už zašitej v klidu v baru (nutno podotknout, že 2 ze 3 zbylých členů tam jsou pracovně). Zkusí ("studem", jak zní jízlivá poznámka od stolu) fázováním propadnout skrz podlahu. Utratí poslední fázovací bodíky, ale podlaha není úplně tenká a padne mu to fakt blbě.
Mia dál skoro bez hnutí sedí pohodlně natažená na pohovce a sleduje oblohu, jen sem tam checkne tablet. Pontiho napadne naprosto děsivá myšlenka. Natočí minikameru a dívá se, jestli to je jen ten tablet jen standardní počítačové rozhranní, nebo jestli má i nějaké senzory. A zjistí, že opravdu má i nějaké senzory... jenže majitelka je přecijen zjevně docela bohatá lékařka, tak proč by si pořizovala nějaký šunt? Navíc jak poznamenává kapitán, "můj telefon má taky GPSku a neznamená to, že je pořád zapnutá". Ponti začíná být skutečně nervní. Uvažuje o tom, že Miu na gauči prostě odstřelí (omračujícím paprskem, teda, samozřejmě) a uteče.
Kapitán se rozhodne, že se nad Pontim smiluje a zkusí odvést Miinu pozornost. Zavolá na její pracovní kontakt. Bohužel, 25. století - Mia volání prostě přijme na hlasový kontakt rovnou z gauče. Kapitán to rovnou položí. Ponti si začíná rvát vlasy. (Mia je zjevně praktická doktorka a health-life-style konzultantka, takže nějaké "rychle přiďte, je tu nehoda, umírá nám tu..." by zjevně nemělo moc šanci uspět.)
Uplyne další půlhodina. A ještě jedna. Tou dobou je už asi půl druhé ráno a chudák Ponti je skrčený za křeslem už přes tři hodiny.
Time's out
Mia se najednou zvedne, přejde ke křeslu, klekne si na něj a nahne se přes jeho opěrku - Pontimu padnou do obličeje její vlasy, tak zvedne pohled a vidí, jak se na něj Mia naprosto nevinně dívá a hravě omluvným hlasem mu říká: "Promiň, že to kazim, ale já bych taky chtěla jít i někdy spát." Ponti zbledle nenachází slov, zato oči mu blouděj po Miině rozhaleném dekoltu, což jí zjevně nijak neruší. Mia si stoupne na křeslo a překročí ho k Pontimu se slovy ve stylu "nevadí, že bych to chtěla udělat teď a ne až někdy pozdě, že ne?" s čímž si klekne velmi těsně vedle Pontiho.
Kapitán na krizovém comlinku (tou dobou už "po službě" v baru, kde balí náhodnou brunetku) začíná prskat smíchy. Ponti se mezitím zmohl na jedinou věc a to že když si k němu Mia klekala, tak zrušil spojení. Kapitán se vztekne a i bez hackovacího skillu zkusí hacknout Pontiho comlink a "násilně" ho zapnout ze své strany bez Pontiho vědomí. Kupodivu mu padá šestka a spojení je bez Pontiho vědomí obnoveno.
Ponti je naprosto zamraženej do podlahy. Mia se natáhne a v klidu mu odepne opasek se zbraní a dává ho stranou se slovy "nevadí, když ti to dám stranou?" Ponti zvládá pouze hodnotit, jestli mu něco hrozí, ale nezdá se, že by ho Mia chtěla nějak ohrozit. Ponti se vyděsí ještě víc, když mu Mia bere com-link a poznamenává, že "vy laseři sebou taháte takovejch nesmyslů". To ho vyprovokuje k jediné větě, kterou je za celou dobu schopný říct: "jak víš, že sem laser?", což Mia odmávne s tím, že "vás je poslední dobou plná planeta." Ponti přemýšlí, že jí jednu prostě z fleku vrazí, ale nezmůže se na to.
V tu chvíli už říkám Pontiho hráči, že jako jestli se teď hned nezmůže na něco, co by ho z tý situace dostalo pryč, tak ho tam Mia fakt svlíkne a vyspí se s nim a že je odlišné rasy jí v tom záměru zjevně nijak neruší.
...a tak si to Ponti rozdal s... nejspíš podezřelou? zapadlý za křeslem v jejím obýváku, do něhož se naprosto ilegálně vloupal a jeho poslední myšlenka byla, jestli tím s tou plnatou chtěla Mia říct, že jsou všichni na planetě laseři, nebo že oni jako laseři jsou na celé planetě.
O asi dvě hodiny později si Mia v klidu vstane, překročí kimono a cestou do kuchyně se přes rameno Pontiho ptá, jestli je pořád ještě ve službě, nebo jestli mu šichta někdy během posledních pár hodin skončila? Teda - jestli chce džus s vodkou, nebo jenom džus. Ponti vyblekotá svou druhou větu - že nepije ani mimo službu a že jenom džus. Mia mu donese půllitr džusu a odejde do sprchy. Křikne na něj, že by ho pozvala k sobě, ale ta sprcha pro dva lidi je jen o patro níž. Vrátí se o tři minuty pozdějc v normálním županu a Ponti zjevně netouží po ničem jinym, než už bejt co nejdřív pryč... Mia bezelstně poznamená, že doufá, že si nevzal žádné karty pacientů, protože jejich soukromí je chráněné zákonem a on nemá soudní příkaz. Ponti (který karty nezkopíroval, ale přesto je prohrabával) jí ujišťuje, že ne, rozhodně ne. S tím pomalu odchází a Mia se s ním loučí poznámkou, že sice doufala, že se za ní staví ten roztomilej kapitán, ale že tohle taky nebylo vůbec špatný (a že když se vkradl dovnitř, tak cestu k výtahu ven určitě najde sám).
drobné vysvětlení - ano, třetí patro, které bylo její skutečně soukromý byt, bylo narozdíl od předchozích dvou zabezpečené a sledované. Ponti ten stealth check za křeslo moc nedal a tak si Mia checkla kamery a uviděla ho tam někde. Ano, ten tablet měl bio-scaning senzory a ona si sem tam zkontrolovala, že ten durugh ještě neodfázoval pryč. Bad luck.
...a
takhle, vážení, se ve vyšetřovací hře failuje encounter se středně významným, ale příběhově velmi useful NPCčkem plným zajímavých informací :D
(note - pro vás co jste se mnou na jarním srazu hráli AS, jmenovitě příběh Pleasure Bringers - behem hry od Pontiho hráče ještě zazněla větička: "A já se na srazu Dukolmovi smál, že na ten sex naletěl a pak to schytal.")